Expert opinion survey 2015

Autoři reportu: Štěpán Mikula a Kateřina Tillingerová


V rámci průzkumu jsme oslovili 714 organizací a jejich poboček s prosbou o vyplnění dotazníku. Konkrétně jsme se obrátili na 337 státních úřadů (Úřady práce, Krajské úřady a odbory Ministerstva vnitra), 60 neziskových organizacích, 45 organizací sdružujících zaměstnance (odbory), 125 hospodářských komor sdružujících zaměstnavatele a 147 pracovních agentur a jejich poboček.

V případě státních orgánů a neziskových organizací bylo snahou oslovit všechny relevantní instituce a jejich pobočky. V případě pracovních agentur jsme oslovili členy Asociace poskytovatelů personálních služeb, jejímiž členy jsou často mezinárodní renomované společnosti. V případě organizací sdružujících zaměstnance a zaměstnavatele nebylo možné vytipovat nejvíce relevantní organizace. Proto bylo naší snahou oslovit celou jejich populaci.

Sběr dat probíhal od 1. června do 30. září 2015 primárně pomocí webového formuláře s chráněným přístupem. Vybraným respondentům bylo umožněno vyplnit dotazník v papírové podobě. Oba dotazníky obsahovaly identické otázky a měly shodnou grafickou podobu.

Celkově jsme získali 112 korektně vyplněných dotazníků, což odpovídá celkové návratnosti 15.7 %. Počet respondentů podle jednotlivých kategorií je zobrazen v následujícím grafu:

Míra návratnosti pro neziskové organizace dosáhla 26.7 %, pro státní orgány 23.7 %, pro personální agentury 5.4 %, 0.6 % pro sdružení zaměstnanců a 1.8 % pro sdružení zaměstnavatelů.

Vzhledem k minimálnímu počtu odpovědí od sdružení zaměstnanců a zaměstnavatelů jsou tyto organizace z dalšího přehledu dat vyloučeny. Personální agentury jsou ve vzorku ponechány zejména proto, že jejich zahrnutí do průzkumu je unikátní. Výsledky pro tento segment respondentů však vzhledem k jejich počtu mají spíše informativní charakter.

Riziko vyloučení imigrantů z trhu práce

V prvním bloku otázek byly experti dotazování na riziko vyloučení imigrantů z trhu práce. Pojem "vyloučení z trhu práce" byl operacionalizován jako "nemožnost nebo neschopnost získat v delším časovém horizontu (alespoň 6 měsíců) legální zaměstnání nebo nemožnost pracovat za srovnatelných podmínek jako populace neimigrantů".

V první otázce experti hodnotili míru rizika vyloučení z trhu práce, které čelí obecně imigranti na trhu práce v ČR.

Otázka 1a: "Uveďte, jaké míře rizika vyloučení z trhu práce čelí podle Vašeho názoru v ČR obecně všichni imigranti.'"

Experti byli také dotazováni na míru rizika specifickou pro jednotlivé skupiny imigrantů na trhu práce. Imigranti byli rozřazeni do skupin podle země jejich narození. Skupiny byly stanoveny podle počtu imigrantů z jednotlivých zemí v ČR a také podle problematických skupin vytipovaných v pilotním průzkumu.

Otázka 1b: "V následujícím seznamu jsou uvedeny některé z největších skupin imigrantů v ČR v členění podle země původu. Ohodnoťte, prosíme, jaké míře rizika vyloučení z trhu práce dle Vašeho názoru čelí."

Experti se napříč skupinami shodují na tom, že největšímu riziku vyloučení z trhu práce čelí imigranti ze států Blízkého východu a severní Afriky. Tyto skupiny jsou na trhu práce v ČR zastoupeny marginálně.

Vysokou míra rizika u těchto skupin ukazují i odpovědi na otázku 3a, ve které experti označili skupinu imigrantů, kterou považují za nejohroženější.

Otázka 3a: "Která skupina imigrantů v členění dle země původu čelí podle Vašeho názoru největšímu riziku vyloučení z trhu práce?"

Bariéry na trhu práce

Při identifikaci bariér na trhu práce byli experti dotazováni na identifikaci nejvýznamnějších bariér pro imigranty obecně a pro specifické skupiny imigrantů. Experti mohli označit všechny bariéry, které považují za nejvýznamnější, z následujících možností:

  • žádné bariéry jim nebrání,
  • nedostatečná znalost češtiny,
  • nedostatečné vzdělání,
  • nedostatek informací o možnostech získat práci a pracovních místech,
  • diskriminační přístup a chování vůči imigrantům,
  • sociální, kulturní a náboženské normy vlastní této skupině imigrantů,
  • institucionální překážky, jako občanství nebo legislativní překážky.

Jako nejvýznamnější bariéry, kterým čelí imigranti obecně na trhu práce, experti označili následující možnosti:

Otázka 6a: “Které bariéry podle Vašeho názoru nejvíce brání imigrantům obecně ve vstupu na trh práce? (Můžete označit více variant)”

Z výsledků plyne, že téměř všichni experti se domnívají, že imigranti na trhu práce bariérám čelí. Při identifikaci nejvýznamnějších bariér se však jejich názory rozcházejí. Experti z neziskových organizací a personálních agentur shodně vybrali jako tři nejvýznamnější bariéry znalost češtiny, diskriminační přístup a chování a institucionální překážky. Pohled expertů ze státních orgánů je odlišný. S ostatními se shodují na nedostatečné znalosti češtiny, ale jako další nejvýznamnější překážky identifikují nedostatečné vzdělání a odlišné sociální, kulturní a náboženské normy.

Experti měli tyto bariéry identifikovat i pro jednotlivé skupiny imigrantů. Odpovědi naznačují, že z perspektivy expertů ze státní správy je význam sociálních, kulturních a náboženských norem tažen zejména významem, který jim přisuzují u imigrantů z Indie, států severní Afriky a Blízkého východu. Tyto skupiny jsou ovšem na českém trhu práce jen marginální.

Otázka 6b: “Které bariéry podle Vašeho názoru nejvíce brání jednotlivým skupinám imigrantů ve vstupu na trh práce? (Můžete označit více variant)”

Experti byli požádáni, aby zhodnotili postoj společnosti k migrantům jako celku a k jednotlivým skupinám nyní a před pěti lety. Rozdíl dnešního a minulého postoje umožňuje zachycení vnímaného trendu v přístupu společnosti k imigrantům.

Experti odpovídali na škále velmi negativní, negativní, neutrální, kladný, velmi kladný a nedokážu posoudit.

Otázka 4a: "Jak byste popsal/a názor a přístup společnosti k imigrantům obecně?"

Z odpovědí expertů je zřejmé, že subjektivně vnímají výrazné zhoršení přístupu společnosti k migrantům. Odpovědi na tuto otázku však mohly být ovlivněny tzv. migrační krizí, která probíhala v době sběru dat.

Otázka 4b: “Jak byste popsal/a názor a přístup společnosti k jednotlivým skupinám imigrantů?”

Odpovědi pro jednotlivé skupiny imigrantů v podstatě kopírují trend obecného zhoršování přístupu společnosti k imigrantům. Na vnímaném zlepšení přístupu k imigrantům se experti napříč skupinami shodnou pouze v případě Vietnamců.

Překonávání bariér

V závěrečném bloku otázek byli experti požádáni, aby identifikovali způsoby, jakými lze nejlépe překonat bariéry na trhu práce.

Otázka 7: "Jakým způsobem lze podle Vašeho názoru nejlépe překonat bariéry, kterým na trhu práce imigranti čelí a napomoci jejich integraci na trhu práce? (Můžete zaznačit více variant.)"

Experti se napříč skupinami shodují na dominantní roli specifických politik státu (např. cílené programy předškolního vzdělávání a informační kampaně). Jako druhé nejvýznamnější aktivity vidí respondenti ze státních orgánů a neziskových organizací právě aktivity nestátních neziskových organizací. Experti z personálních agentur se v tomto hodnocení od ostatních výrazně odchylují. Jako důležitou vidí i aktivitu komerční sféry a obecnou politiku státu (např. přijetí antidiskriminačního zákona).

Dotazník

Dotazník Immigrant integration survey 2015: Expert opinion survey

Vedoucí výzkumu

Martin Guzi, Ph.D.
Štěpán Mikula
Viz složení týmu

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče, která již není podporována. Je možné, že některé aplikace nebudou zobrazeny správně, některé funkčnosti nebudou dostupné, případně budou dostupné v omezeném rozsahu.